NOČNÍ BŘÍZY
Dech stromů s dechem lidským dýše
Neexistují vlastně vůbec žádné pevné formy básnění: neboť verš, který sám sebou vytrysknul z pramene, pohybuje se vlastní silou, a ne podle předem formulovaného, lidského zákona. "Proč básník tvoří báseň?" Mistr se usmál a mírně pravil: "Proč šumí moře? Proč zpívá ptáče? Víš to, synu?" "Otče, protože jinak nemohou, poněvadž prostě musí, dle své přirozenosti" Je to wu-wej!"
úryvek z knihy Čínský mudrc Tao
JEDNOTLIVÉ BÁSNĚ LZE OTEVŘÍT KLIKNUTÍM NA OBRÁZEK
Dech stromů s dechem lidským dýše
v malinkých chvílích co náhle mne přepadnou
V sametovém tichu ležíme jedna vedle druhé
jen ať rozcuchá jí dlouhé nespoutané vlasy
OBRAZ TVÉ TVÁŘE NIKDY NEVYBLEDNE
roztěkané vlaštovky nemající chvíli ke spočinutí
Průsvitný vítr bere tě do svých dlaní
Uprostřed chladné noci přivírám víčka
Jemným vánkem poletoval motýl
V ten letmý okamžik vlasy provoní ti vítr