NOČNÍ BŘÍZY
beze spěchu
k zemi
v níž každodennost utichá

Neexistují vlastně vůbec žádné pevné formy básnění: neboť verš, který sám sebou vytrysknul z pramene, pohybuje se vlastní silou, a ne podle předem formulovaného, lidského zákona. "Proč básník tvoří báseň?" Mistr se usmál a mírně pravil: "Proč šumí moře? Proč zpívá ptáče? Víš to, synu?" "Otče, protože jinak nemohou, poněvadž prostě musí, dle své přirozenosti" Je to wu-wej!"
úryvek z knihy Čínský mudrc Tao
JEDNOTLIVÉ BÁSNĚ LZE OTEVŘÍT KLIKNUTÍM NA OBRÁZEK

beze spěchu
k zemi
v níž každodennost utichá
v šelestu větrů a starých cest
roztěkané vlaštovky letící vstříc trhlině ticha
Jemným vánkem poletoval motýl
OBRAZ TVÉ TVÁŘE NIKDY NEVYBLEDNE
Podle nálady kterou zrovna nesu po kapsách
V sametovém tichu ležíme jedna vedle druhé
jen ať rozcuchá jí dlouhé nespoutané vlasy
Průsvitný vítr bere tě do svých dlaní
Uprostřed chladné noci přivírám víčka