KNIHA
24.08.2020
Ležíš na dřevě lavičky
na chvilku opuštěna
Tužkou zpřítomňuji dnešní sen
byl o smrti
Průsvitný vítr bere tě do svých dlaní
Poletuješ po zahradě jak hrstka motýlů
Máváš bílými křídly svobody
Vytržena z pevných desek
protančíš se za hranice všednosti
Myšlenky z tvých stran prvně hladí květiny i zelenkavé účesy trav
Kam vedly by tvé cesty?
Netuším..
Drobné prstíky mých dcer zadrží tě hbitě
"Maminko, tu máš"
S úsměvem a hrdostí vrací mi tě domů
abychom společně usedly na dřevě lavičky
aby má duše mohla létat vzduchoprázdnem
a mezi řádky tvých slov dotýkat se nevýslovného
Sama teď víš jak je to krásné...
(duben 2020 na lavičce naší zahrady)
![](https://c59e280fe7.clvaw-cdnwnd.com/d12dce59dca842d26a9a34ee01e044f5/200000179-df6dbdf6de/kniha%20d.jpg?ph=c59e280fe7)