ČASOVOST

Obraz ČASOVOST je inspirován pojetím časovosti u Martina Heideggera, který vše, co člověk v sobě nosí přirovnává k věnci. Čas člověka není jen následnost od jedné věci k druhé. Není to postupné včera, dnes a zítra. 

Časovost člověka je věncem, ve kterém je plno květin. Jedna květina se ovine okolo květiny druhé, vše se trávou sváže do kruhu. Vše je navzájem propletené bez začátku a konce. Jedna květina je propletena s dalšími květinami a travami. Pokud dám prst na jednu květinu, celý věnec se v této jedné květině může sebírat. V jednom bodě je celý věnec. Stejně jako v jedné přítomnosti, v konkrétním momentu, který daný člověk prožívá je současně jeho podstatná minulost i jeho rozvrh do budoucnosti. 

Tuto časovost nazýváme temporalitou. Je to časovost nás všech, nás jakožto lidských bytostí, kdy je v jednom okamžiku nepřímo vyjádřena naše minulosti, ale také náš předstih do budoucnosti. Naše duše nemá hranice, může obsáhnout vše, naše duše je tak nějak vším..